Většina lidí má ve skříni oblečení, které nenosí. Není to proto, že by byli líní nebo nepořádní. Je to proto, že rozhodování o tom, co si vzít na sebe, je náročné a mozek volí nejjednodušší cestu – sáhne po tom, co zná. Postupem času se tak ve skříni hromadí kousky, které mají potenciál, ale nikdy se nedostanou na řadu. Prvním krokem k nápravě je přestat se ptát „co bych měl nosit“ a začít se ptát „co jsem skutečně nosil za poslední měsíc“.

Nejúčinnější metodou je obrácený věšák. Všechno oblečení otočte ramínkem dozadu. Když si něco vezmete a po nošení to vrátíte do skříně, ramínko otočte správným směrem. Po čtyřech až šesti týdnech budete mít jasný přehled. Kousky, které zůstanou otočené dozadu, jste pravděpodobně nenosili vůbec. Tato metoda funguje lépe než paměť, protože ta je neobjektivní a má tendenci obhajovat to, co už vlastníme. Pokud chcete jít ještě dál a přemýšlet o celé struktuře, inspirujte se postupy, které popisuje kapsulový šatník krok za krokem – nejde o to zbavit se všeho, ale pochopit, co doopravdy tvoří váš každodenní základ.

Dalším ukazatelem je frekvence praní. Podívejte se, co se pravidelně objevuje v koši na prádlo. Trička, která perete každý týden, jsou vaše skutečná uniforma. Naopak kousky, které projdou pračkou jednou za dva měsíce, jsou podezřelé. Někdy je důvodem špatná velikost, jindy nepohodlný materiál nebo barva, která se neshoduje se zbytkem šatníku. Pokud si u něčeho nejste jistí, položte si otázku: kdybych ho dnes ztratil, šel bych si koupit nový? Pokud ne, je čas ho pustit.

Posledním krokem je vytvořit si seznam toho, co skutečně nosíte, a porovnat ho s tím, co visí ve skříni. Rozdíl mezi těmito dvěma seznamy je přesně to místo, které zabírá prostor i energii. Není nutné vyhazovat všechno najednou. Stačí postupně odstraňovat kousky, u kterých víte, že je nenosíte, a nahrazovat je věcmi, které budete nosit často. Skříň se tak zmenší, ale možnosti oblékání se naopak rozšíří, protože každý kus bude mít své místo a účel.